Pohybem od dětství do dospělosti:
Moje první setkání s tancem, pokud pominu dětské nakrucování  před zrcadlem, se odehrálo v hodinách rytmiky. Cvičení s tanečními prvky se nám holkám moc líbilo a tak jsme to dotáhly dokonce do několika školních soutěží. V určitém období ale převzal vladařské žezlo nad mým volným časem tatínek a přes svého kamaráda mě seznámil s pozemním hokejem. V té době to ještě nebyl úplně běžný sport, líbily se mi krátké sukýnky, úžasně tvarované hokejky, atmosféra v družstvu a prostě vše kolem toho. Leč má sportovní kariéra se nakonec otočila malinko jiným směrem. U pozemního hokeje jsem zůstala s velkým nadšením, protože mě hra opravdu chytla, ale z krátkého působení na pravém křídle jsem se přemístila do branky. Místo krátkých sukýnek jsem se navlékla do tepláků a těžkých chráničů, helmy a rukavic. Pokoušela jsem se zachránit co moje spoluhráčky pokazily. Vše jednou končí a tak i já po 8 letech odešla. Od té doby ráda zkouším něco nového. Prošla jsem obdobím aerobiku, ráda si zahraji squash, bedminton, ping-pong, petanque. Hlavně když jsou u toho fajn lidi a legrace. Vždy jsem ráda chodila s kamarádkami tancovat a tak, když se objevila nabídka břišních tanců, šly jsme bez váhání do toho. Vypadalo to jako dobrý nápad, jak vyladit svoje tělo a pohyby. Už po pár lekcích bylo jasné, že mě to chytlo a drží dodnes. Skvělé na orientálním tanci je prolínání různých stylů, což nás všechny ve skupině v čele s naší „inspirací““ Amirah, hodně baví a tak současné choreografie vytváříme společně
a vznikají opravdu zajímavé projekty.

Záliby, koníčky:
fotografie, grafika, cestování

Můj vztah k tanci:
Při tanci si uvolním emoce, tanec mě  vždy nabije energií a zlepší náladu.

Citát/motto/životní krédo:
               "CARPE DIEM"!  "UŽÍVEJ DNE!"